Domů › Pracujeme pro vás

Doprava

 Železniční projekt v Brně : musíme zlepšit veřejnou dopravu Článek pro brněnský Metropolitan – listopad 2007  

Kolik už toho bylo napsáno a vysloveno, kolik toho bylo řečeno v záležitosti železnice na území města Brna. Čeho jsme však ve skutečnosti dosáhli ? Bilance je více než bohatá. Minimálně dva názorové proudy, pro jistotu každý na opačné straně spektra a to nejen věcného. Každý názorový trend je k dnešnímu dni vybaven rozsáhlou argumentací proč právě jejich názor je lepší a výhodnější. Dostatečná dávka sebevědomí je vlastní oběma stranám. Delší dobu si kladu otázku, zda nám v tomto klání neuniká skutečná podstata řešení. Jsem přesvědčen, že stojíme před otázkou posouzení vhodnosti navrženého řešení především v oblasti veřejné dopravy. A to i přes to, že projekt modernizace železnice v Brně je již vybaven územním rozhodnutím. Tento stav by nám však neměl bránit ve snaze Projekt dále zlepšovat. Kvalitní projekt se pozná především v okamžiku zprovoznění. Dobrý pocit je v tomto případě trochu zamlžován parametry, kterých bychom se u takto významných a systémových projektů neměli dopouštět. Do standardů dopravních projektů – a tím projekt modernizace železnice v Brně zcela určitě je – musíme nechat vstoupit hodnoty, které většinou obdivujeme při různých exkurzích a které tyto projekty řadí mezi úspěšné a dokonalé. Města Linz, Stuttgart, Karlsruhe nám mohou být příkladem k využití dobrých myšlenek a nápadů. Zabývejme se i v brněnském projektu tím, co mu zajistí přidanou hodnotu v podobě uživatelské kvality. Úspěšným bude projekt tehdy, kdy se názory odborníků potkají s pocity uživatelů.

 

 

Projekt modernizace brněnské železniční infrastruktury se nyní nachází ve významném okamžiku. Hlavní investor projektu (SŽDC, s.o.) se přiklání k variantě s novou polohou hlavního osobního nádraží v jižní části města a vedení projektu podpořilo kroky k optimalizaci projektu. Domnívám se, že se nacházíme v historickém okamžiku, který by se měl stát impulsem k inovaci návrhu dopravního systému pro veřejnou přepravu. Jižní nová poloha osobního nádraží jakoby otevírala pomyslné nůžky oddálení a zkomplikování přepravních vazeb. Pro snížení či dokonce vyloučení stále živých obav se musíme pokusit o úpravu řešení. Dlouhé přestupní vzdálenosti, roztříštěnost nástupních prostor u nového objektu a do určité míry komplikované vedení tras hromadné dopravy k dalším přestupním uzlům na území města Brna – to jsou hlavní výzvy k úpravě či doplnění projektu. Cesta, kterou bychom se měli vydat, směřuje k návrhu lepšího propojení nového nádraží především s lokalitou „Centrum“ na dnešní ulici Nádražní, k návrhu uspořádání zastávek u nového nádraží tak, aby přestupující cestující zůstali u pocitu přestupu a ne turistického výletu po dopravní stavbě. Nedílnou součástí diskuze musí být i náměty řešení, která zlepší podmínky přepravy z regionu k cílům na území města Brna. Dobře fungující integrovaný dopravní systém musí podpořit fungující infrastruktura. Pak se může stát argumentem pro realizaci železničního projektu s osobním nádražím v nové jižní poloze a ne jeho rukojmím. Podaří-li se nám řešení nejen navrhnout, ale i přijmout, pak je možné říct, že modernizace železničního systému se stala využitou příležitostí nejen pro rozvoj mezinárodní dopravní sítě, ale především pro rozvoj dopravního systému na území města Brna i jihomoravského regionu.

 

 

Ing. Josef Veselý

 

předseda komise dopravy Rady města Brna

 

 

 

 

 

Brno a region společně v dopravě   Hledání kompromisu a shody promítáme do různých sfér našeho konání. Ve veřejné dopravě jsme takovému kompromisu dali již před 5 lety název Integrovaná doprava. Kompromisem je však v tomto případě spíše logický důsledek vývoje v dopravě. K obdobnému logickému kroku jsme se před půldruhým rokem začali blížit v neustále skloňovaném projektu moderní železnice v Brně.   Každodenní život staví jak město Brno, tak i Jihomoravský kraj před aktuální otázky partnerství. Zvláště pak v části, která čerpá významný díl veřejných rozpočtů a jejímž úkolem je zajištění dopravní obslužnosti území. Základním předpokladem úspěchu je snaha o kompromis a shodu.   Integrovaná doprava   Již pátým rokem se snažíme hledat shodu, kterou následně promítáme do integrované dopravy Jihomoravského kraje (IDS JMK). Město Brno již na začátku vložilo do systému „svoji“ veřejnou dopravu a vytvořilo tak pevný základ celého systému včetně základních standardů. Nicméně společný dopravní plán, společné jízdní doklady a provázané jízdní řády jsou proto každodenní náplní specialistů společnosti KORDIS JMK, s.r.o. která je pověřena správou a rozvojem systému. V 5.roce fungování IDS JMK obsluhuje již 91% obyvatel Jihomoravského kraje, kteří žijí na 76% území. 20 dopravců provozuje 289 linek, z toho v brněnské městské dopravě 75 linek a na železnici 22 linek. A každým dnem se přesvědčujeme, že bez kompromisu a shody nemůžeme dále pokračovat.   Železniční služba pro Brno   Důležitým předpokladem úspěchu ve veřejné dopravě je i správná volba dopravních uzlů a s tím související kvalita i kapacita dopravních tras mezi nimi. I údaje demografických studií nás vybízejí hledat společná řešení. Již dnes vytížená tramvajová síť vyžaduje zásadní rozhodnutí. Řešením je především ve využití kapacity regionální železniční dopravy a to jejím vedením vlastním městem. Vedení dálkové dopravy po nové trati a současně využití železnice pro obsluhu a dostupnost města je řešením moderním a na úrovni 3. tisíciletí.   V této souvislosti Rada města Brna zahájila potřebné kroky pro využití stávajícího železničního nádraží v ulici Nádražní jako jedné ze zastávek na páteřních trasách regionální dopravy. Technické řešení, které bylo prezentováno pod názvem městská rychlodráha, jistě doznání dalších podrobností. Železnice to v našem městě skutečně neměla jednoduché. V minulosti jsme ji dokázali vybavit přívlastky, které nás od ní spíše odrazovali. Udělejme však z nevýhody výhodu. Najděme odvahu k potvrzení dopravní funkce některých dnešních tratí s požadavkem na jejich modernizaci a „polidštění“. Určitě to může být i levnější a rychlejší řešení.   Dobře fungující integrovaný dopravní systém musí podpořit fungující infrastruktura. Modernizace železnice v Brně má jedinečnou příležitost, aby se stala impulsem pro rozvoj mezinárodní dopravní sítě, ale především pro rozvoj dopravního systému na území města Brna i jihomoravského regionu.   Ing. Josef Veselý předseda komise dopravy Rady města Brna 25.5.2009

 

 

 

 

Městská rychlodráha Brno   Velký projekt, jakým bezesporu je Modernizace průjezdu železnice v Brně, znamená i významný zásah do navazujících částí dopravního systému vlastního města.   Umístění dopravního uzlu do jižní polohy vyvolává nové objektivní skutečnosti. Prodloužení cestovních dob, dlouhé přestupní trasy i komplikovaný průjezd tramvají již dnes přetíženými křižovatkami – to vše se stane každodenní zátěží cestujících do i z regionu a zátěží města Brna, především pak jeho rozpočtu.   Možnost řešení blízké i vzdálenější budoucnosti nabízí systém Městské rychlodráhy. Již základní etapa tohoto systému je velkou příležitostí jak pro modernizaci železnice s novým nádražím, tak především pro město Brno a jihomoravský region.   V rámci stavebního programu je navrženo místo tramvajové tratě v tzv. Bulváru vybudovat kolejovou dráhu ve vyšší úrovni, která propojí kolejiště nového nádraží s částí kolejiště nádraží stávajícího.  Odtud bude zachována trať do Židenic. V jižní části nového nádraží je současně navrženo napojení komárovských tratí, které by zůstaly i nadále v provozu. Současně odpadne průchod kolejí objekty bývalé Masné burzy a tržnice a zlepšila by se bilance propustnosti vlastních železničních kolejí.   Tato opatření umožní průjezd regionálních souprav jak novým nádražím, tak i zastávkou Brno-střed. Ta bude využívat části prostor dnešního hlavního nádraží. Zastávka Brno-střed je velmi důležitá právě pro jednoduchý kontakt mezi městským a regionálním provozem. V dalším období mohou na městských úsecích železnice vznikat i nové zastávky, které vylepší dostupnost města z regionu i naopak. Dálkovou osobní i nákladní dopravu je navrženo vést po hlavním průtahu v nové poloze.   Obsluhu vlastního nového nádraží zajistí tramvajová trať odbočující z ulice Plotní a autobusové a trolejbusové linky. Vhodným linkováním pak lze zajistit přímou dostupnost z hlavních brněnských tras.   Důležitým úkolem současnosti je rychlá příprava opatření pro městskou rychlodráhu, aby se mohla stát v nejbližší době regulérní součástí stavby nového železničního průtahu s novým nádražím. Další možnosti, které návrh rychlodráhy přináší, se stanou podkladem pro zpracovatele nového Územního plánu města Brna.   Jedním z kamenů, na kterých lze stavět budoucnost města Brna a jeho regionu, je funkční a úspěšný dopravní systém pro veřejnou dopravu. V případě modernizace železničního uzlu s novým nádražím a základem městské rychlodráhy máme jedinečnou historickou šanci, která se již nemusí opakovat.   Ing. Josef Veselý předseda komise dopravy Rady města Brna  

 

 

 

 

Tramvajová doprava do Komárova musí být zachována     

 

 

Dlouhodobě připravovaná investice do komunikační sítě v jižní části města se dotýká i tramvajové dopravy. Historická stopa tramvajové dráhy v ulici Dornych má být přeložena do ulice Plotní. Tento záměr byl před mnoha lety připraven mj. v souvislosti s novou polohou autobusového nádraží. Nicméně do dnešního dne nebyl realizován a dopravní obsluha nádraží na Zvonaře je dlouhodobým provizoriem. V současné době se přeložka tramvaje do ulice Plotní dostává do zvláštní situace. Nový projekt má zásadní problémy se získáním stavebního povolení a to především v souvislosti s řešením hlukových dopadů nové stavby.     Historie tramvajové dopravy do Komárova sahá do začátku 20. století, konkrétně do roku 1903, kdy do Komárova vedla jedna z pěti linek elektrické dráhy – tehdy ještě pod označením „modrá“. Později v rámci číselné řady obdržela tato linka číslo 5 a byla provozována v trase Komárov – Sadová (dnes ulice Drobného). Původní podoba tratě by dnes již těžko hledala. Dráha prošla ve své historii zajímavým vývojem. Původně jednokolejná dráha klikatící se v úzkých uličkách Dornychu a původního předměstí Komárov se postupně stala jedinou, ale o to významnou kolejovou dráhou do jižní části města. Počáteční úsek v Dornychu u dnešního hlavního nádraží a koncový úsek v Komárově jsou již dlouhou dobu ve zcela jiné poloze než v počátcích dráhy. V historické stopě zůstala dráha mezi ulicemi Zvonařka a Svatopetrská. V době, kdy byla připravována stavba nového autobusového nádraží na Zvonařce, byla zahájena i příprava přeložky tramvajové dráhy z ulice Dornych do ulice Plotní. Přeložka do nové ulice byla dána do souvislosti i s přípravou výstavby nové silniční komunikace, tzv. Bratislavské radiály, která naopak měla zaujmout v části ulice Dornych „pozici“ po zrušení trati. Potřeba přeložení tramvajové dopravy do ulice Plotní začala být v poslední době spojována i s uvažovaným napojením nového osobního nádraží na tramvajovou síť. V širších souvislostech však nelze vyloučit, že právě toto „myšlenkové spojení“ se může stát důvodem zrušení tramvajové dopravy do Komárova. Překážky v podobě hlukových problémů nové stavby ve spojení s potřebou připravit tramvajovou síť na trasu k novému nádraží jsou dnes důvodem pro okleštění původního investičního záměru „Tramvaj Plotní“ do velmi zvláštní podoby. Příprava celé investice za cca 2 mld. Kč má vůči tramvajové dopravě následující obsah :
  • Předpoklad zahájení stavby - 2010
  • Snesení trolejového vedení v úseku od Zvonařky po Svatopetrskou - v roce 2010 (výsledkem bude ukončení tramvajové dopravy ve smyčce Zvonařka)
  • Výstavba tramvajové dráhy v ulici Plotní POUZE v úseku od odbočení z Dornychu (u OC Vaňkovka) po autobusové nádraží včetně zrušení tramvajové smyčky Zvonařka – v roce 2015
  • Výstavba tramvajové dráhy v Plotní až po Svatopetrskou ulici se odkládá na dobu neurčitou.


 

Dlouhodobým vývojem došlo i v Komárově a v související jižní oblasti k nárůstu přepravních nároků. Rozvoj podnikatelských aktivit i rozvoj bytové výstavby jsou novými „žadateli“ o kvalitní dopravní obsluhu veřejnou dopravou. Plnohodnotné fungování této části města je zásadním důvodem pro existenci tramvajové dopravy, jako kapacitního páteřního systému MHD v Brně. Zrušení tramvajové dopravy vyvolá navíc kritické problémy v oblasti náhradní dopravy i existující doplňkové autobusové dopravy nejen v městské části Brno-jih. Takové „zjednodušené“ řešení musí být nahrazeno novým přístupem.
  • Příprava tramvajového propojení k uvažované poloze nového osobního nádraží nesmí ohrozit tramvajovou dopravu do Komárova
  • Tramvajové dráze do Komárova – jako jediné kolejové trase MHD jižním směrem - musí být dána jasná perspektiva.
  • Je nutné se zabývat i variantou opravy ulice Dornych s tramvajovou dopravou.
  • Příprava tramvajové dráhy k novému osobnímu nádraží a zajištění provozuschopnosti tramvajové dráhy do Komárova se musí stát dvěma na sobě nezávislými stavbami.
  • V souvislosti s novým přístupem musí být upraven i harmonogram změn v oblasti silniční dopravy.
  Současná situace staví město Brno do nelehké situace. Město Brno musí najít „společného jmenovatele“ ke svým rozvojovým projektům a k zajištění svých  - již dnes existujících – funkcí. Souvislosti s přípravou obsluhy nové polohy osobního nádraží jsou důležité, ale nemohou být důvodem této zásadní systémové změny.   Přípravu investičního záměru „Tramvaj Plotní – soubor staveb“ proto musíme podrobit nové diskuzi, kdy zajištění dopravní obsluhy městské části Brno-jih tramvajovou dopravou musí být rovnocenným požadavkem vůči tramvajovému spojení k připravovanému novému osobnímu nádraží.   Ing. Josef Veselý (KDU-ČSL) předseda komise dopravy RMB vesely.josef@brno.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

Zóny pro život

 

   

Také jste listovali starými časopisy či prohlíželi alba s historickými fotografiemi ? Nebo dokonce naslouchali vyprávění starších generací či četli v kronikách ? A necítili jste u toho něco zvláštního : jakousi formu řádu, kdy věci i činnosti měly svá místa. Řád, který – z dnešního úhlu pohledu - zřejmě trpěl nedostatkem předpisů, ale o to více používal zdravého „selského“ rozumu. O to více zřejmě fungoval.

 

 

Rozvoj činností člověka se spojil s novým fenoménem. Přirozený pohyb jsme za poslední půlstoletí dokázali lehce přetavit do přemísťování a to co nejpohodlněji, nejčastěji a co nejrychleji. Pokud jsme ve fázi růstu, tak chceme stále více. Určitě se však dostaví pocit vystřízlivění, pocit jakési formy sebereflexe. Zřejmě proto, že obětí dopravní dynamiky se stáváme nakonec my sami. A najednou, jako bychom kolem sebe začali volat – je třeba omezit, zakázat. Prostě už chci mít konečně klid.

 

 

Dnešní společnost je výrazným způsobem formována mnohými nařízeními, zákazy a příkazy. Slovo zóna úplně zdomácnělo i tam, čemu jsme dříve říkali obchod, zahrada nebo fotbalový plácek. Což teprve místo, kde chceme bydlet, odpočívat, bavit se s přáteli či chodit na vycházky. A dopravní značka Pěší či obytná zóna by nám řidičům měla pouze viditelně potvrdit styl jízdy. Jakoby nám chtěla poděkovat za ostatní příslušníky člověčenstva, že jsme ohleduplní, ukáznění a slušní. Kdy naše vozidlo není hrozbou pro všudypřítomné hrající si děti a kvality bydlení vůbec.

 

 

Pokud vzniká nový projekt využití území, lze počítat, že prvky zklidňující dopravu budou součástí projektu od jeho začátku. Ale co v obci či městské části, které již mají svoji stabilní strukturu ? Pak nezbývá, než se vydat cestou požadavků na dodatečné vyznačení oblastí, ve kterých by se dopravní prostředky měly pohybovat s rozvahou a jízdní střídmostí.

 

 

Ze svých zkušeností dlouholetého starosty městské části Brno-Židenice bych mohl vyprávět zážitky z jednání s orgány státní správy na úseku dopravy při hledání opatření, která by pomohla zlepšit kvalitu života a bydlení v konkrétní ulici či oblasti. Zřízení tzv. zón s omezením rychlosti na 30 km/h se i po 5ti letech ukazuje jako zásadní průkopnický čin. Současně s tímto plošným opatřením se mi dařilo při rekonstrukcích jednotlivých ulic prosazovat řešení, která navozují obytnou zónu již stavebním řešením. Můžeme se proto setkat v našich židenických ulicích s příčnými prahy na přechodech či v křižovatkách. Dalším opatřením jsme zjednosměrnili některé ulice a současně v nich vybudovali řádné parkovací pruhy.

 

 

V každém případě je nutné v našem projektu obytných zón pokračovat. Možná se to na první pohled nemusí zdát, ale s dostatkem optimismu, nadšení i přesvědčení o dobré věci pomůžeme druhým nakonec i sami sobě. A že k tomu potřebujeme vůli ke kompromisům a dávku vzájemné ohleduplnosti ? To je samozřejmé. Stojí přece za to být si navzájem lidmi.

 

 

Ing. Josef Veselý

 

předseda komise dopravy Rady města Brna

 

bývalý starosta městské části Brno-Židenice

 

       

Z  TK 8.2.2010 

Dopravní stavby Brno-jih zařadíme do závazného plánu investic města Brna.

 

Území města Brna v jižní oblasti (především Komárova) je výrazně ovlivňováno dopravní situací, která souvisí nejen s blízkostí centra města, ale především s blízkostí komunikační sítě celostátního významu – především dálnic D1 a D2 včetně jejich křižovatky. Současně je sledováno i trasování Velkého městského okruhu (VMO) právě v jižní části města. Tato část VMO může po zprovoznění výrazně přispět ke zklidnění oblastí, které jsou dnes zbytečně zatěžovány průjezdnou dopravou. Důležitým krokem pro další postup v přípravě staveb je nutnost tuto investici zařadit do závazného plánu investic města Brna(v rámci jeho schváleného rozpočtu) a umožnit tak zahájení proces posuzování vlivu na životní prostředí (EIA).

Z hlediska organizace dopravy a intenzit dopravy jsou klíčová rozhodnutí v přípravě a řešení silničních staveb v jižním segmentu města Brna. A to právě z důvodu napojení městské komunikační sítě na síť celostátní. Kvalitní řešení komunikační sítě může po zprovoznění výrazně přispět ke zklidnění oblastí, které jsou dnes zbytečně průjezdnou dopravou zatěžovány.

 V severojižním směru se jedná se především o ulice Hodonínská, Dornych, Plotní a Zvonařka.

Zásadní pro řešení dopravní situace ve směru západ-východ je však pokračování v přípravě trasy VMO v úseku Heršpická (u Ústředního hřbitova) – Černovická (Komárov). Tento úsek je připravován jako částečně tunelový  s - 1) podjezdem železničního tělesa v místě odstavného nádraží  a 2) dlouhým tunelem pod řekou Svratkou a Mariánským náměstím.

Napojení na dálnice D1 a D2 má zajistit tzv. Bratislavská radiála s připojením na ulici Černovickou. Mimoúrovňová křižovatka (MUK) Bratislavská radiála by měla umožnit i napojení silnice I/41 Bratislavská radiála ve stopě podél řeky Svitavy.

Město Brno již schválilo investiční záměr na tyto silniční stavby v části Brno-jih.

V současné době je nutné pokračovat v přípravě těchto staveb a proto je potřeba tyto stavby zařadit do závazného plánu investic města Brna v rozsahu technické pomoci pro proces EIA.

Zařazení do rozpočtu umožní zahájit financování přípravných dokumentů, především Studie vlivu na životní prostředí (EIA). Proces EIA pak stanoví veškeré nutné kompenzace a podmínky stavby. Tato činnost bude koordinována společně s ŘSD ČR a měla by směřovat k žádosti o vydání stanoviska Ministerstva životního prostředí k této stavbě.

 

V Brně dne 8.2.2010

 

Ing. Josef Veselý (KDU-ČSL)

předseda komise dopravy RMB

vesely.josef@brno.cz